PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY ÚVODNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKY KRAJ ZLINSKY KRAJ OLOMOUCKY KRAJ JIHOMORAVSKY KRAJ PARDUBICKY KRAJ KRALOVEHRADECKY KRAJ LIBERECKY KRAJ VYSOCINA PRAHA STREDOCESKY KRAJ USTECKY KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKY KRAJ KARLOVARSKY KRAJ FOLKLORNÍ SDRUZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY CESKY ROZHLAS BESKYDY-VALASSKO SLEZSKA HARTA CZECH TOURISM
Úterý 19.03.2024
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík ČR
ZÁKLADNÍ INFORMACE
  Základní informace o ČR
Česká NEJ
Kraje ČR
Turistické regiony
Turistické oblasti
Města a obce
Euroregiony
Mikroregiony a sdružení
Pohádkové regiony
AKTUALITY A AKCE
  Aktuality
Databanka akcí
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
PRAHA SRDCE EVROPY
  Město PRAHA
Pražská informační centra
Kalendář akcí v Praze
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Zdravotní pojištění
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
Kongresy a konference
Veletrhy a výstavy
Turistika a volný čas
  Informační centra
Kultura a zábava
Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
Aktivní dovolená
Pěší turistika
Agroturistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Sport a relaxace
Klub českých turistů
Cestovní kanceláře
Folklor a tradice
  Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Příroda a její ochrana
  Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Obchod a služby
  Služby motoristům
Nákupní centra
PODPORA PODNIKÁNÍ
  Investiční příležitosti
Finanční sektor a pojištění
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba
Království perníku

Jak otvíráme šumivé víno [ Víno ]

Jak otvíráme šumivé víno /tzv. šampáňo/?
Už se vám někdy stalo, aby vám správně naservírovali šampus? Vzpomínejte. Těšíte se vždy na odstřelení zátky? Omyl!
Správné otevření šumivého vína je bez výstřelu a bez úniku pěny a vína. Základem je, aby bylo víno správně vychlazeno.
Pak se odstraní staniolová adjustáž a poté opatrně kovový košíček.
Dále se láhev uchopí do bílého ubrousku /alespoň v restauraci/ a nakloní do 45-stupňového úhlu.
Zátku je třeba během těchto úkonů přidržovat prstem. Láhev "rotuje" v rukách číšníka za stálého držení zátky.
Po vytočení zátky ji bez hluku vytáhneme a okraje hrdla láhve ihned otřeme ubrouskem.
Poté naléváme do připravených pohárů.
Nejprve jen tak symbolicky a po opadnutí pěny doplníme sklenky opět maximálně do 2/3 jejich objemu.
Pokud nejsme v restauraci, ale např. doma hostíme své přátele, tak po otevření láhve vína odlije nejdřív hostitel asi třetinu sklenky sobě, potom nalévá ostatním hostům a nakonec si svou sklenku dolije.
Tento zvyk se udržuje z doby, kdy byla láhev zazátkována nejen korkem, ale i několika kapkami oleje. Ten plul na hladině a chránil víno před přístupem vzduchu, aby víno, zejména v teplých oblastech - nezkřísovatělo a nezkyslo. Olej si tedy odléval do své sklenky hostitel. Tato tradice se udržuje dodnes, přestože výrobní postupy jsou již modernější.
Kromě toho hostitel tímto způsobem odlije sobě případné zbytky korku nebo jeho jemné prachové částice, pokud se náhodou dostanou na hladinu ze zátky.

Je možné otevřít láhev vína dřív než před jeho bezprostředním servírováním?
Odpověď zní: "Ano, v určitých případech."
Zejména mladá vína získávají většinou na kvalitě, pokud jsou otevřená několik minut před naléváním.
Zejména mladá červená vína se stykem se vzduchem zakulatí a uvolňují svůj aromatický potenciál /říká se, že se otevírají/ a stávají se pružnější. U těch může být láhev otevřena dokonce hodinku i dvě před naléváním.
Ale i mladému bílému krátký styk se vzduchem prospívá. Můžeme se o tom přesvědčit, když pijeme kvalitní bílé víno nalité do sklenky po 4-5 minutách. Archivní dobrá vína je však třeba otevírat těsně před servírováním. Taková vína si uchovávají výrazný lahvový buket a jednoduše "nevadnou".


Co když máme láhev archivního vína a vidíme tam nějakou usazeninu?
Je to na závadu? Pokud kupuji víno v samoobsluze, je to mladé víno a pokud obrátím láhev a vytvoří se zákal, pak to značí nějakou závadu v technologii. Rychle vrátíme láhev do regálu a poohlédneme se po něčem jiném.
Pokud se jedná o víno staršího ročníku /tedy archív/, je to naopak přirozená věc, když se objeví určitá usazenina.
Při servírování je to možno vyřešit dvěma způsoby. Musím podotknout, že toto se týká hlavně červeného vína.
Máme-li doma láhev velmi starého červeného vína špičkového ročníku a víme, že se druhý den pokusíme tímto vínem omráčit své známé nebo přátele, pak den dopředu láhev postavíme, usazenina sjede na dno a víno se do druhého dne dočistí.
Pak naléváme do sklenek opatrně tak, aby spodek s usazeninou zůstal v láhvi. Chceme-li být ale "in", tak můžeme provést takzvanou dekantaci - to je přelití vína z láhve do karafy tak, aby opět usazenina /fr. dépot/ zůstala v láhvi.

Můžeme to vidět zpravidla ve vinárně přímo před hostem, při světelném zdroji-většinou při zapálené svíčce. Je to vlastně podobné divadélko jako flambování. Láhev se dá do polohy, ve které se víno skladovalo a opatrně se dekantuje /přelévá/. Jakmile se částice dépotu objeví v blízkosti hrdla, přelévání zastavíme. Je to velmi jemná operace, která vyžaduje zručnost a cit

. Zátku z takového vína je bezpodmínečně nutno vytahovat pomalu, aby se sediment ve víně nerozvířil. Usazeniny v červených vínech vznikají po letech ležení v láhvi a tvoří se vysrážením barevných látek a tříslovin.
Usazeniny ve starších bílých vínech jsou velmi často krystalického charakteru a vznikají vysrážením solí kyseliny vinné při nižších skladovacích teplotách. Dekantace u takových vín není potřeba, protože jde o poměrně těžký sediment, který se na láhvi pevně usadí.

Do jakého skla víno servírovat?
Existují stovky druhů pohárů na víno, ale vždy by měly splňovat některé základní předpoklady.
Sklenka by měla být z tenkostěnného, bezbarvého a průhledného skla, aby byla vidět barva a čistota vína.
Proto je barevné sklo k jeho podávání nevhodné. Nanejvýš se hodí k podávání mladých vín, burčáku a řezáku, u nichž čistotu a barvu vína neposuzujeme. Sklenička by měla být na stopce vysoké 4-5 cm a právě za stopku bychom měli skleničku držet, nikoliv za tělo sklenky, aby se víno zbytečně neohřívalo.

Je tak lépe slyšet i přípitek.
Při hodnocení bílých vín na různých výstavách vín se používají poháry o obsahu 100-150 ml, při posuzování červených vín bývají sklenky objemnější /200-250ml/.

Šumivá a perlivá vína hodnotíme z pohárů ve tvaru misky na stopce /75 ml/. Co se týká hodnocení vína, toto platí zejména pro degustátory.
K tomu patří ještě další pravidla. Na každý vzorek vína používáme jinou sklenku. Pokud to není možné, použitou sklenku vypláchneme vodou a vínem, které budeme hodnotit. Jak již bylo řečeno, víno naléváme max. do 2/3 obsahu skleničky a lijeme opatrně po vnitřní stěně sklenky.
Svým hostům naléváme do sklenek suchých, zejména šumivé víno, protože v mokré sklenici dochází ke zvýšenému uvolňování oxidu uhličitého z vína.

Nazdraví!!!
L.semerád

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.ahaho.cz

Typ záznamu: Víno
AKTUALIZACE: Ladislav Hollý (archívní záznam) org. 56, 24.02.2005 v 09:40 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
VELETRHY
FOLKLORNÍ AKCE A FESTIVALY
TURISTIKA